V následujících měsících budou připojovány především školy

1.3. 2002 - ICT ve škole - Výuka a výukový SW - Vladimír Václavík
Cesty k využití internetu na 1. stupni ZŠ

V následujících měsících budou připojovány především školy, které s ICT nemají skoro žádné zkušenosti. Co mám s tím internetem dělat? – budou se ptát tisíce učitelek a učitelů. Těm je třeba ukázat jednoduché, na technické znalosti nenáročné metody, avšak přinášející rychle viditelné výsledky. Jednou z nich je využití webu jako „obyčejné“ výkladní skříně…

Na Pedagogické fakultě Univerzity Hradec Králové jsme připravili pro studentky a studenty učitelství 1. stupně volitelný předmět „Didaktické využívání internetu“. Cílem předmětu je alespoň naznačit odpověď na výše citovanou otázku. Využívání internetu při výuce můžeme pojmout různými způsoby. Vezměte ten náš jako cestu, která si neklade příliš náročné cíle, a přesto může přinést velký užitek. Důležité je, že kromě vlastního didaktického efektu odstraňuje vnitřní zábrany „netechnických“ pedagogů, pro které je využití ICT zatím něco velmi abstraktního, málo představitelného.

Internet se zpravidla chápe jako zdroj informací, zdroj vzdělávacího softwaru a prostředek komunikace. Pro děti však může být velice lákavé na síť něco dávat. Co ve škole děláme, můžeme ukázat ostatním. Na tomto principu lze změnit charakter výuky z pouhého předávání informací učitelem (dnes tolik kritizovaného) na pojetí konstruktivistické. I když řada škol výsledky činnosti žáků už prezentuje na svých webových stránkách, všechny možnosti se zdaleka nevyužívají. Jak produkty žáků získávat? Didaktická podstata spočívá v orientaci na projektovou metodu. Není to jednoduché, učitelé musí alespoň občas přetvořit vyučování do podoby projektů. Možnost prezentace výsledků na internetu však dává takovému snažení další rozměr.

Krůček za krůčkem

Vraťme se k našemu semináři. Hned v úvodu uděláme digitálním fotoaparátem snímek, který se za okamžik objeví ve fotoalbu na www stránkách Ústavu pedagogiky a psychologie pro primární vzdělávání, a je tedy k dispozici všem uživatelům internetu. Účastníci semináře, dosud jen konzumenti obsahu na internetu, jsou překvapeni, jak jednoduchá cesta vede od snímku k jeho prezentaci na webu. Zde by mohl být začátek kreativního přístupu k výuce s využitím ICT – stačí si uvědomit možnost skloubení výuky s prezentací na internetu.

Dále se studentky a studenti seznamují se školními a třídními stránkami, které nové pojetí výuky dokumentují. Můžeme jen litovat, že tyto příklady z oblasti primárního vzdělávání nalezneme mnohem častěji na stránkách škol v Německu než u nás, kde navíc první stupeň jakoby zůstává ve stínu stupňů vyšších.

Webovou stránku chápeme v této fázi pouze jako prostředek, nikoli cíl výuky a proto se při jejím vytváření spokojíme s nejjednoduššími nástroji – se znalostí základních výrazů HTML při práci v poznámkovém bloku.

Na řadu přichází pokus vytvořit pomocí jazyka HTML nějakou prezentaci dětské práce, kterou si studenti a studentky opatří ve škole (práce našich studentek a studentů prezentujeme v „digitální skříni“ na serveru http://kmen.uhk.cz). Nejjednodušší příklad: Děti kreslí obrázky, píší básničky apod. Takový obrázek si se zájmem prohlédne jeho autor i ostatní. Starší žáci mohou prezentovat výrobek, který je výsledkem nějakého projektu. Některé studentky a někteří studenti rychle opustí triviálnost těch nejjednodušších stránek a hledají způsob prezentace pro složitější třídní projekty. Protože výuka na tomto semináři se odehrává v těsném spojení se školní praxí, v některých seminárních pracích se mohou objevit prezentace škol na webu.

Prohlížení stránek připravených ve spolupráci s dětmi je zajímavé hlavně pro rodiče a další příbuzné, ale nejen pro ně. Dobrých nápadů není nikdy dost a inspiraci na těchto stránkách mohou nalézt i ostatní vyučující. Blíží se doba školního fotografování – což takhle vyfotit se před školou všichni!

Uvedený způsob využívání internetu je jednoduchý, a přece podivuhodně motivující. Z technického hlediska předpokládá zřízení vlastní školní webové stránky, ale to snad bude v blízké době samozřejmost. Správce školních stránek musí být dostatečně vstřícný k vyučujícím, kteří chtějí na stránkách publikovat produkty svých žáků.

Na závěr ještě několik zkušeností, které se týkají minimálních znalostí a dovedností učitelek a učitelů pro tento způsob práce. Není jich mnoho, samozřejmě záleží na podmínkách školy:

Vědět, že na internetu se používají obrázky jako soubory JPEG nebo GIF.
Umět oskenovat obrázek, popřípadě používat digitální fotoaparát.
Umět upravit obrázek na přijatelnou velikost (desítky kB).
Umět odeslat obrázek a text jako přílohu e-mailu správci školní sítě.
Kdo je zvyklý se stále učit, osvojí si základy jazyka HTML nebo nějakého jednoduchého editoru webových stránek a může si stránky připravit sám.

Nejdůležitější je nebát se vymýšlet nové věci a ptát se zkušenějších kolegů a kolegyň, kteří mají s prezentací na webu více zkušeností.